Informatorium pro Repozitář skenů a fotografií herbářových položek

Abstract

Herbářové sbírky mají ve svých depozitech velké množství herbářových položek, které je možné studovat prezenčně, nebo po jejich zapůjčení. Jejich digitalizace a následné zpřístupnění prostřednictvím online platforem umožní daleko širší využití, a zároveň to slouží jako jakási pojistka pro případ "kdyby se něco nedejbože stalo"; takové zpřístupnění rovněž významně snižuje riziko poškození fyzického herbářového materiálu plynoucího z manipulace s ním či z jeho přepravy. Digitalizace herbářových dokladů probíhá ve dvou rovinách - jednak se digitalizují vlastní údaje o nálezu (přepis schedy) a také se fotí či skenují vlastní položky neboli specimeny. Oba tyto přístupy umožňují (mezi)národním výzkumníkům udělat si rámcovou představu o datech dostupných v daném herbáři a vzájemně se doplňují. V okamžiku kdy herbář začne pořizovat skeny specimenů ve velkém rozlišení, tak záhy vzniká otázka, kde je uložit, spravovat a jak je zpřístupnit odborné veřejnosti. Odpověď na otázku "proč" tedy zní "aby bylo pro české herbáře snadné archivovat a následně zpřístupňovat obrazové doklady herbářových položek", aniž by dílčí instituce museli řešit úložné místo, konektivitu a technické otázky interoperability s globálními agregátory.

Herbarium collections have a large number of herbarium items in their deposits, which can be studied in person or after borrowing them. Their digitization and subsequent access via online platforms will enable much wider use, and at the same time it serves as a kind of insurance in case "if something God forbid happens"; such access also significantly reduces the risk of damage to physical herbarium material resulting from its handling or transportation. The digitization of herbarium documents takes place on two levels - first, the actual data on the find is digitized (transcription of the schedule) and the actual items or specimens are also photographed or scanned. Both of these approaches allow (inter)national researchers to get a general idea of the data available in a given herbarium and complement each other. The moment the herbarium starts taking high-resolution scans of specimens, the question soon arises of where to store them, manage them and how to make them available to the professional public. The answer to the question "why" is therefore "to make it easy for Czech herbaria to archiveand subsequently make available image evidence of herbarium items", without sub-institutions having todeal with storage space, connectivity and technical issues of interoperability with global aggregators.