Triangulární vztah mezi ochranou lidských práv, omezením vývozu a digitálními technologiemi

Abstract

V posledních letech jsme svědky rychlého šíření technologií kybernetického dohledu, jejichž zneužití ohrožuje mezinárodní bezpečnost, jakož i ochranu lidských práv a svobod v globálně propojeném světě. Otázky, jak zajistit jejich účinnou kontrolu se zaměřením na konkrétní a příslušné technologie kybernetického dohledu stejně jako zohlednění legitimní přeshraniční obchodní a technologické spolupráce založené na vývozu dává za vznik komplexnímu triangulárnímu vztahu. K zajištění účinné a systematické kontroly vývozu zneužitelných technologií do nedemokratických zemí je však potřeba nastavit pravidla, která se nebudou spoléhat pouze na přísnou kontrolu vývozu ze strany státních orgánů. Je nutné, aby obchodní a technologické společnosti přijaly za své zásady náležité péče, které jsou v souladu s širšími principy zakotvenými v Obecných zásadách OSN pro byznys a lidská práva a Směrnici OECD pro nadnárodní podniky.

Recently, we are witnessing the rapid proliferation of cyber-surveillance technologies. Their misuse poses a threat to international security, as well as the protection of human rights and freedoms. Considerations given to the introduction of their effective protection on the one hand and legitimate cross-border commercial and technological export-based collaboration on the other hand lead to the complex triangular relationship. In order to provide effective and systematic export controls over sensitive emerging technologies to authoritarian states, it is necessary to set a rulebook, which goes beyond heavy-handed regulation conducted by the government. The private sector should espouse selfregulation based on due diligence principles and in compliance with the OECD Guidelines on Multinational Enterprises and the UN Guiding Principles on Business and Human Rights.