https://hdl.handle.net/20.500.14178/3183 Rectorate 2026-04-25T18:48:13Z https://hdl.handle.net/20.500.14178/3744 Pozorování výuky: o co se jedná a jak ho zavádět. Doporučení pro akademický sbor, zaměstnance a zaměstnankyně center podpory výuky a akademické rozhodovací orgány Milani, Manuela; Wróblewski, Bartłomiej Tato doporučení poskytují komplexní rámec pro zavádění pozorování výuky v rámci vysokoškolského vzdělávání. Popisují základní fáze pozorování - od vymezení účelu a výběru vhodného modelu (např. kolegiální návštěva, pozorování odborníkem, sebereflexe) až po přizpůsobení pozorovacích tabulek, provádění pozorování a poskytování konstruktivní zpětné vazby. Dokument zdůrazňuje, jak lze pozorování výuky strategicky začlenit do institucionálních postupů s cílem podpořit kulturu pedagogické reflexe a neustálého zlepšování. Cílem je podpořit průběžný profesní rozvoj vysokoškolských vyučujících a etablovat pozorování výuky jako udržitelnou a integrovanou součást zvyšování kvality ve vysokoškolském vzdělávání. 2025-01-01T00:00:00Z https://hdl.handle.net/20.500.14178/3342 Teaching observation: what it is and how to implement it. Guidelines for faculty members, TLCs employees and academic decision-makers Milani, Manuela; Wróblewski, Bartłomiej This guidelines provide a comprehensive framework for implementing and conducting teaching observation within higher education. It outlines essential stages of the process - from defining the purpose and selecting an appropriate model (e.g., peer observation, expert observation, self-reflection) to adapting observation grids, conducting observations, and delivering constructive feedback. The document emphasizes how teaching observation can be strategically embedded into institutional practices to foster a culture of pedagogical reflection and continuous improvement. The aim is to support the ongoing professional development of university teachers and to establish teaching observation as a sustainable and integrated component of quality enhancement in higher education. 2025-01-01T00:00:00Z https://hdl.handle.net/20.500.14178/3270 Blízké vztahy na akademické půdě : velké stanovisko 2025 Janovičová, Eva; Šámalová, Kateřina; Blechová, Anna; Solis, Nella Vysoké školy hrají klíčovou roli ve společnosti - stát jim svěřuje zodpovědnost za vzdělávání, výzkum a naplňování takzvané třetí role, tedy šíření znalostí a dalších služeb směrem k širší společnosti. Aby mohly vysoké školy tyto úkoly efektivně plnit, zaměstnávají odborníky na různých pozicích a přijímají do studia osoby, které splní podmínky přijímacího řízení.Akademické prostředí je tradičně strukturováno hierarchicky, přičemž vztahy mezi jednotlivými aktéry vycházejí z definovaných rolí a přidělené moci. Přirozeně však na vysokých školách vznikají také mezilidské vztahy - na kolegiální úrovni, mezi studujícími navzájem či mezi studujícími a zaměstnanými osobami. Tyto vazby mohou být přínosné, protože podporují efektivnějšíspolupráci, snadnější integraci do akademického prostředí a silnější identifikaci s institucí. Mohou ovšem přinášet i rizika, neboť pokud se osobní zájmy účastníků dostanou do střetu s cíli a posláním instituce, mohou ohrozit její fungování a důvěryhodnost. Proto je nutné věnovat tomuto tématu pozornost a hledat rovnováhu mezi podporou zdravých vztahů a ochranou integrity a zájmů akademického prostředí.Předložený text se zaměřuje na problematiku blízkých vztahů a na eticky složité otázky, které mohou takové vztahy v akademickém prostředí vyvolávat. V pozicích ombudsmanek dvou největších veřejných vysokých škol v ČR se snažíme tyto otázky nejen identifikovat, ale také nastínit jejich šíři a podmíněnost v prostředí vysokých škol. Porozumění tématu v takovém rozsahu vnímáme jako nezbytný krok předcházející designu případných opatření, která budou na úrovni vysokých škol působit preventivně a účinně eliminovat především důsledky střetů zájmů vznikajících v kontextu navazování, udržování či zániku blízkých vztahů. 2025-01-01T00:00:00Z